30 Eki 2008, 22:31
yazan lapacka
kdysi jsem zminila jeden text, 10 oblibenejch Apaccinejch desek podle Moona. tohle je to ono. nejsou to "nejoblibenejsi" desky, protoze takove ja asi uplne nemam; mam akorat nejoblibenejsi kapely, ktery jsou krasne videt tadyhle ve statistikach (za posledni rok nutno dodat, to bychom se asi nasmali, kdyby tady byly statistiky od nejakejch mejch jedenacti, hehe). vybrat jen jednu jejich/moji nejoblibenejsi nahravku je trochu zvraceny a technicky beztak nonsens -- ac jsem udelala asi tri nebo kolik vyjimek; jinak to tady od nich vetsinou sjizdim vsechno nebo nejake moje vybery. zkusila jsem dat dohromady seznam desek, za kterejma si bezvyhradne stojim, a ktery zaroven nejsou tak desne proflakly jako XTRMNTR, Good News for People Who Love Bad News nebo treba Amnesiac. to zna kazdej a taky to kazdej ma rad a nema cenu to komukoliv doporucovat (coz si myslim, ze by mel byt jaksi ucel takovejchle zebricku, samozrejme krome honeni si pera nad svym vybranym vkusem a moznosti tenhle vkus/ego verejne publikovat potazmo vystavovat na odiv). jako je supr ze nekdo posloucha Becka, Portishead, Pixies, Blur, Radiohead, Johnnyho Cashe, Joy Division, ATDI a treba k tomu Pink Floyd, ale jako co ja s tim? co kdokoliv s tim? no zejo. zebriky, kde se objevi desky Einsturzende Neubauten, Sebadoh, Primus, Yo La Tengo, Jesus Lizard, Swans nebo Polvo, jsou z podstaty trochu lepsi, ale furt malo. ackoliv tady uz to asi zacina bejt osobni... Sebadoh? znate Sebadoh?
taky jeste jsem se rozhodla nezahrnout veci z posledni doby, protoze i kdyz si ted myslim, ze neni nic lepsiho nez Hank Williams III, Paramount Styles, Dan Sartain nebo A Storm of Light (ktery jsem nicmene diky svymu momentalnimu "kantry obdobi" neslysela docela dlouho), je asi predcasne tomu davat nalepku trvalych hodnot, teda aspon ja si to nedovolim. nehlede na to, ze konkretne s temahle jmenama prudim kazdeho na potkani, tudiz uz to vsichni beztak znaj. lidi na internetu (uzivatele last.fm zvlaste) jsou chytry jako vopice, cili nemam iluze, ze tenhle vyber bude nejak extremne objevny, ale aspon nikomu necpu Animal Collective. bude uspech, kdyz tam treba najdete jednu desku, co neznate (krome van hendrixove, ktera slysela vsechno, ostatne to sama slozila a vydala). no a na zaver, resp. na zaver uvodu, je na miste omluvit se za pripadne zhusta neodborne, neumetelske a obcas pateticke komentare, vyplyvajici ze skutecnosti, ze s tema deskama neumim jinak nez v rukavickach. protoze sou tak desne pekny!
Frank Black Francis & Two Pale Boys (2004)
na zacatek jsem nechtela nikoho urazit ani odradit, zejo. kdo je Francis je jasny, ti dalsi kuci jsou Andy a Keith (ne ja - pozn. Moon), chlapici s trubkou a kytarou. spolecne predelali par klasik od
Pixies v ramci nejake Blackovy retrospektivy k reunionu kapely. prvni z tech dvou cedecek jsou demace, ale to uz je zas docela nuda, tohle druhe je naprosto epochalni. jako fakt. ujety, ale strasne dobry. upozornuju, ze to neni nic jako Frank Black and the Catholics, je tam trubka a spousta elektronickych picovin, echa, samply a tak. je to velka reglace. >>
tinyurl.com/6akwaf
Lou Reed & John Cale - Songs For Drella (1990)
tohle je album, ktere vzniklo, kdyz se spolu ti dva pablbove (rozumejte Reed a Cale) jeste bavili. taky si myslim, ze zpusobilo, ze nikdy nedoslo k reunionu Velvetu, ale za to bych ruku do ohne uz nedala. deska je koncept, je to venovani Andymu Warholovi, ktery v te dobe (1987) umrel, byl to jejich kamarad a je to z toho hodne znat. album ma hodne komorni, horkosladkou atmosferu a fakt ho udelali jen ve dvou, Reed zpival a hral na kytaru a Cale zpival a zhral na klavir a (fantasticky) na violu. je tam spousta vtipnejch a taky spousta smutnejch momentu. fakt pekny od zacatku do konce. >>
tinyurl.com/6fj6ey
Morphine - Cure for Pain (1993)
tahle kapela je slavna diky tomu, ze jeji frontman Mark Sandman pouzival specialni dvoustrunovou basu (hrali bez kytary v nastrojovem slozeni basa-bici-saxofon), mel nadhernej hlubokej hlas a v roce 1999 zemrel na zastavu srdce primo na podiu, myslim, ze v Rime. to je smutnej pribeh. Cure for Pain je podle me jejich nejlepsi deska a kazdej by ji mel znat a mit rad. protoze je fakt kurva bozi. >>
tinyurl.com/5op6s5
Ugly Casanova - Sharpen Your Teeth (2002)
...or lay flat. Casanova, projekt Isaaka Brocka, sem davam to sem pro jistotu. je to lepsi, nez co kdy udelal s
Modest Mouse a to jsou kurva dobry veci! hehe to lidi nemaji radi kdyz jim takhle rikam. Sharpen Your Teeth delal s lidma z Red Red Meat a hlavne s Pallem Jenkinskem (z Black Heart Procession), viz Pacifico. jako podobny MM to je, to zas vo tom zadna. ale ty aranze jsou min kosate, neni to tak explicitne sexy, je to vic folk nez rock, je to ohromne originalni a s nicim absolutne nesrovnatelny. >>
tinyurl.com/56hdf5
Noir Désir - Totsaky (1992)
dalsi smutnej pribeh. frontman techhle francouzskejch rockeru nejdriv opustil svou zenu, pak zabil svou milenku (teda on ji zmlatil a nechal umrit v posteli, on nepoznal, ze je mrtva, protoze byl zfetovanej a ozralej), pak ho zabasli na osm let, kde se snazil zabit, a pustili ho vloni na podzim. ani se nedivim, ze s novou deskou nespechaji. bez ohledu na to, jakej je Bertrand Cantat psychopat, tohle je vynikajici album. rokenrol, ale pritom tak francouzsky elegantni, hrajou si s elektronikou i industrialem (mimochodem jejich hitovku One Trip One Noise remixovali Treponem Pal na skvelem albu
One Trip One Noise, ktere taky doporucuju, protoze tam jsou Treichler a Yann Tiersen a Télépopmusik a podobna smetanka). no a pak jeste politologove mezi nami oceni nazev desky, ktery odkazuje k Zapatovi. >>
tinyurl.com/5l6pr9
mclusky - My Pain and Sadness is More Sad and Painful than Yours (2000)
musela jsem to sem dat, protoze mam pocit, ze me vubec neposlouchate. mclusky jsou nejoblibenejsi kapela Boba Westona od Shellac a taky asi moje. (po Shellac, chce se rict, hehehe.) nicmene tohle je skvely. Falkous rikal, ze to vlastne neni album, ale sbirka demacu; v tom pripade jsou mclusky nejlepsi na svete. je to paradni malinko noisy rokenrol, rychly uderny pisnicky, DESNE VTIPNY texty a kratky melodie, ktere konci v tu spravnou chvili. jejich nejlepsi deska je nasledujici
mclusky Do Dallas, ale tahle je fakt roztomila a Falkous ma jeste takovej mladej hlas. skoda, ze mclusky uz nejsou, ted jsou
Future Of The Left, coz je taky prima, ale ne jako mclusky. >>
tinyurl.com/5t4kbo
The Paper Chase - God Bless Your Black Heart (2004)
well hell. stoji to strasne prace mit tyhle psychopaty rad, a kdyz se to jednou podari, uplne vas to znici. prvni dve desky byly super, mozna trochu moc velkej bordel (moc velkej na to, aby se to ve skutecnosti dalo doporucit), ale tady to vsechno nabralo uplne epicky rozmery. no. co bych tak o tehle desce rekla? je hnusna. jakykoliv naznak melodie je okamzite znasilnen, rozctvrcen kuchynskym nozem a zakopan ve sklepe. Congleton ma nejvotravnejsi a nejfalesnejsi vokal, jaky jsem kdy asi slysela, v textech ventiluje sebelitost a neschopnost, coz nesnasim. struktura skladeb? sloka, refren? nic z toho. hnusny, neprijemny samply. smycce, kde se absolutne nehodi. kycovity blby klavesy, kdyz na to prijde. koncerty jsou peklo. domluva se clenama kapely je druhy peklo. the pAper chAse jsou peklo. >>
tinyurl.com/6oe9zm
Godflesh - Streetcleaner (1989)
konecne kurva taky nejakej metal. a jakej metal. tohle je projekt justina broadricka, co ted momentalne funguje jako
Jesu nebo
Final (uplnej, ale UPLNEJ ambient) a
Techno Animal, ale tohle jsem tedka uz nikde nenasla, v jaky fazi se nachazi. Streetcleaner je prvni velka deska, masakr, apokalypsa. neni to jen metal, je tam spousta industrialu a programovani (bici) a experimentu s elektronikou a fakt husty vokaly. a je to fakt cernocerna temnota. mimochodem a z te dalsi stovky nahravek je maloktera slaba. ale tahle je nejlepsi. >>
tinyurl.com/6ks7s4
Syd Barrett - The Madcap Laughs (1970)
Pink Floyd jsou vicemene tak trochu blbost a je tezke najit nejaky song, kde by si aspon trochu nezaonanovali. plus Waters je kreten a zaslouzil by nakopat do prdele. kazdopadne meli par svetlejch momentu, treba ty se Sydem (nebo, pro zmenu, pro Syda). no a tohle je Sydova debutova solovka, mimochodem dost skvela. je to jednoduchy a jasny a obcas srandovne hipizacky a jinde takovy smutne romanticky. a tohle je vtipny:
...a close listen to several tracks [in particular "No Good Trying" and "Love You"] will reveal the backing band hovering uncertainly here, or being caught off-guard by a chord change there. (During an interview, Robert Wyatt recounted that musicians would ask "What key is that in, Syd?" and Barrett would reply "Yeah", or "That's funny") Syd would not allow the musicians to rehearse or re-record their overdubs, insisting that they sounded fine. >>
tinyurl.com/6enqss
Tar - Toast (1993)
nekdo rika, ze Tar to hrozne posrali, kdyz odesli od Amphetamine Reptile k Touch & Go. jako jo, treba
Jackson (1991) je skvela deska, hodne bordelu a hodne noise, ale na Toast maji ty pisnicky vetsi rad a pritom jsou to porad Tar. (ted jsem si vzpomnela, ze jsou znami tim, ze pouzivaji nejake specialni aluminiove kytary, to mi jednou rikal Aran. ten je vam chytrej jak vopice, pokud jde o kapely Amrepu. a T&G vlastne taky.) maji paradni bici, to je asi prvni, ceho si vsimnete. nechapu, ze tahle parta byla vzdycky zastrcena nekde v hajzlu. veci jako Barry White nebo Clincher jsou hitovky jako svine a kazdej by to mel znat a mit rad. >>
tinyurl.com/6b5gk3
Neurosis & Tribes of Neurot - Times Of Grace/Grace (1999)
predpokladam, ze se shodneme na tom, ze
Neurosis jsou naprosto zasadni kapela, ktera na co sahne, to se promeni ve zlato. konkretne zde se stal zazrak, ze prekonali desku
Through Silver In Blood, a to je KURVA DOBRA DESKA! uz jsem o nich psala asi tisickrat, tady mimochodem taky. dokonce i o tyhle konkretni nahravce jsem psala. ano i tady. neni to deska, jsou to dve desky designovane pro simultanni poslech. je strasne dobry, kdyz znate samotnou Times of Grace, protoze to je pak uplne jiny, spousta novejch, desivejch, smutnejch zvuku. nadhernej, krasnej kouzelnej metal. z cely tyhle post-metalovy sceny zdaleka nejlepsi. viz lonska deska
Given to the Rising, to je dalsi dukaz. ale Times of Grace zustava nahore. >>
tinyurl.com/5fdtm9
The Gun Club - Fire of Love (1989)
bluesrock, riznutej punkem a garazi. vtipnej jako krava. prvoposlechovka, ale neda se to ohrat. spolu s
Gang of Four (a spousta lidi by to jeste doplnila treba o Detroit Cobras, Bellrays nebo The Starvations, diky Miro) asi nejlepsi muzika tyhle undergroundovy bluesovy sceny. ma to svih a drive a pritom to neni tak jalove punkovy. jo a jeste zvlast sem bych chtela dat taky desku
Beat Happening -
You Turn Me On (2002), ktera, nevim presne proc, anzto z hudebniho hlediska je to nesmysl, ma u me trochu podobnej feeling. rozhodne stoji za poslech. >>
tinyurl.com/68ereo
Three Mile Pilot - Another Desert, Another Sea (1997)
tak tady zas mohli bejt
The Black Heart Procession, pac zejmena jejich
1 je UPLNE FANTASTICKA, ale to vsichni asi vi. 3MP jsou ctyrka ze San Diega, a kdyz je kapela ze San Diega, tak zkratka nemuze bejt spatna, hehe. no, takhle neni spatna taky proto, ze v ni hrali Zach Smith z
Pinback, uz jednou zmineny Pall Jenkins a Tobias Nathaniel z Black Hearts a jeste jeden bubenik. no. takze tohle bude snadny, tahle kapela zni zkratka jako to nejlepsi z Black Heart Procession a Pinback. vic kytar, ne tak ponura atmosfera. ale naprosto uzasny aranze, nadhernej vokal, kdyz jsme u toho i texty, a takovy jako, aaaaaaaah, rozpeti kridel. to si rozhodne poslechnete, tohle taky musi mit rad kazdej. neverim ze ne. kazdopadne se meli dat tedka nedavno dohromady. a Black Hearts novou desku. jo kez by. >>
tinyurl.com/6xd8oa
Michael Gira - Drainland (1995)
zvuk napul cesty mezi
Swans a
The Angels of Light. Gira je genius a tohle je prvni deska po rozpadu labuti a prvni po rozchodu s Jarboe. je tam spousta odkazu na starsi veci, a spousta indicii toho, kam bude smerovat. a pritom nejde o zadny veci mimo natoz "napul" - pro me je tahle deska asi, hm, nejlepsi z Girovy diskografie. jako
The Great Annihilator je masakr, to jo. ale Drainland... to je nadhera. >>
tinyurl.com/63yoz9
kurva, to je nejaky moc dlouhy a jeste to ani neni cely. jeje, ctrnact desek. tak ja to pokracovani napisu nekdy priste, jeste mi tady neco zbyva. jo a taky nerucim za vsechny linky, mojich je tak pulka a zbytek google. takze priste neco od: The Ex, St. Germain, Shudder to Think, Murder City Devils, Don Caballero, Afghan Whigs, Unsane, Unwound, Cop Shoot Cop, Motorpsycho, Treponem Pal, Killdozer. nebo tak neco. anebo nic.
Noir Désir
